Tak jako série fotek promítaná v dřevěné krabičce s otvory i místní dědictví může být představeno z různých perspektiv.

Alternativy a některé modifikace távající formy kapitalismu a jejich srovnání s Conscious Capitalismem

Nespokojenost se stávající formou kapitalismu (Crony Capitalism) vyvolalo mezi mnoha podnikatelskými lídry, mysliteli a některými CEO potřebu mluvit o alternativách, či modifikacích kapitalismu.
Pokusím se zde některé uvést a zároveň přidat jejich hodnocení od Autorů Conscious Capitalismu resp. v čem se podobají, čím se liší od přístupu a filosofie Conscious Capitalismu.

Přírodní kapitalismus - (Natural Capitalism)

V roce 1999 Paul Hawken, Amory a Hunter Lovins říkají, že tradiční výrobní kapitalismus jsou neudržitelné, protože nezapočítává nejkritičtější vstupy: přírodní zdroje, systém živobytí ani lidský kapitál. Přírodní kapitalismus tvrdí, že tyto vstupy musí být započítány. Protože bez toho jsou ceny iluzorní a zdroje se rychle vyčerpávají. Bysnys se prý musí naučit fungovat v harmonii s přírodou.

NC ovlivnil spoustu CC lídrů, zejména v oblasti trvalé udržitelnosti.

Ale na rozdíl od NC Conscious Capitalism má širší záběr i o lidskou stránku, lidsku přirozenost (human nature).
Conscious Capitalism není s NC v rozporu.
Conscious Capitalism si uvědomuje, že přírodní zdroje jsou omezené, ale lidské zdroje, kreativita jsou neomezené a my se zaměřujeme na to, jak je uvolnit, proto má CC mnohem širší záběr.

Triple Bottom line (TBL)

John Elkington v roce 1994 použil frázi TBL - People, Planet, Profit. Elkington vyzývá k zaměření se vždy na finanční, sociální a environmentální stránku (performance).
Idea TBL je stejná s našimi nejdůležitějšími principy Conscious Capitalism, zejména v tom, jak zdůrazňujeme řídit podnikání s ohledem na různorodé stakeholdery.
My chápeme TBL jako spolujezdce na cestě kapitalismu a podnikání k vyššímu uvědomění. TBL jednoznačně vylepšuje CSR model (Model Společensky odpovědné firmy), ale zaměřuje se zejména na otázku společenské a environmentální odpovědnosti, na které se vedle dosahování ekonomických úspěchů má firmy zaměřit.

Tento koncept ale neřeší další stavební kameny Conscious Capitalism, které jsou stejně důležité a které šířeji a detailněji zohledňují pohled dalších stakeholderů.
TBL chybí zdůrazňování toho, že je též důležité mít představu o vyšším cíli/ smyslu, o Conscious vůdcovství, o Conscious managementu a o Conscious kultuře.

Conscious Capitalism je díky tomu mnohem srozumitelnější formou úvah o podnikání.

Kapitalismus sdílených hodnot (Shared – Value Capitalism)

Myšlenkou SVC je dosáhnout vyšší konkurenceschopnost tím, že zvýší ekonomické a duševní pohodu komunity, ve které působí.
Porter a Kramer tvrdí, že firmy mohou rozšířit definici hodnot a více nasměrovat tvorbu hodnot pro stakeholdery směrem k hodnotám pro společnost. Podle Portera s Kramerem navrhují, že firmy mohou vytvářet sdílené hodnoty třemi způsoby:

  •  změnit chápání produktu tak, aby byly hodnotou jak pro zákazníky, tak pro společnost;
  •  udělat hodnotový řetězec (value chain) více efektivní a udržitelný;
  •  umožnit rozvoj lokálních klastrů.


Zisk obsahující sociální smysl znamená vyšší formu kapitalismu tím, že vytváří pozitivní cyklus firmy a prosperitu společnosti.
Je jednoznačné, že firmy nemohou operovat v prostředí, kde společnost strádá.

SVC je pragmatický způsob, jak lépe nasměrovat podnikatelské a společenské zájmy. Ale postrádá nehmotné, ale důležité emoční a spirituální motivátory, které dávají Conscious Capitalismu výjimečnou sílu.

Conscious Capitalism se zaměřuje na sdílené lidské hodnoty a navíc sdílené ekonomické hodnoty.
Vypadá to spíš jako taktické přizpůsobení se, než druh zásadní změny myšlení, která je podle našeho přesvědčení nezbytná.

Kreativní kapitalismus

Bill Gates v roce 2008 představil v Davosu na Světovém ekonomickém fóru vizi "kreativního kapitalismu". Firmy mají spolupracovat s vládami a nevládními organizacemi na řešení potřeb těch nejchudších a investovat do inovací, speciálně zaměřené na základnu pyramidy.
Kreativní kapitalismus by se aplikoval na produkty s vysokými fixními a nízkými variabilními náklady, jako je software a farmaceutika. Firmy mohou používat variabilní ceny, aby produkt byl dostupný chudým a přesto by generoval zisk. Navíc firmy by mohly profitovat z veřejné známosti a zvýšené reputace, které jim umožní najmout a udržet další talentované lidi do týmu. Spiš než na maximalizaci zisku se kreativní kapitalistické orientují na maximalizaci dopadu/ účinku.

Omezení kreativního kapitalismus podobně jako CSR je ve významné míře jen přídavek k tradičnímu modelu podnikání. Navrhuje, že firmy lépe vyvinou strategii na vstup na nízkopříjmový trh. Koncept se hodí jen na malou část odvětví se strukturou nákladů umožňující výraznou cenovou variabilitu.

Na rozdíl od toho Conscious Capitalism klade silný důraz na společnost a tím zahrnuje velkou část toho, oč usiluje Kreativní kapitalismus, ale dělá mnohem víc v tom, jak transformovat core byznys. Kreativita v kreativním kapitalismu je omezena na navrhování pohyblivé škály cenové strategie, kdežto CC se zaměřuje na kreativitu a inovaci na široké bázi.

B Korporace

V nedávné době začaly vznikat nové formy firem- B korporace neboli „Benefit korporace“. B.korporace přijímají scénáře, které se primárně zaměřují na sociální a environmentální problémy. Tyto firmy jsou certifikovány neziskovými organizacemi tzv. B laboratořemi (B Lab), které zaručují, že fakticky splňují definované sociální a environmentální standardy. Odhaduje se, že existuje 450 certifikovaných SME a 7 států přijalo legislativu umožňující firmám přestoupit na B korporace.
Plánovanou výhodou je, že firmy získají slevu, když obchodují s jinou certifikovanou firmou.

Ačkoliv B korporace jsou kompatibilní s Conscious Capitalismem, nevidíme v nich nijakou revoluční výhodu. Protože korporace ve stávající struktuře jsou bez výjimky kontrolovány investory a majiteli. Ale B-korporace napadají základní princip, jak mohou vlastníci kontrolovat svoji společnost, protože management má nad Bfirmou větší kontrolu, bez ohledu na finanční situaci, protože plní sociální a environmentální cíle, které si sami nastavili.
Systém chrání management před vlastníky, ale kdo chrání vlastníky před managementem, že firmu nevytuneluje?
Může v B-korporaci vlastník vyhodit management a instalovat jiné lídry? Pokud ano, pak B-kosporace není nějakou odlišnou formou od klasické sociálně a environmentálně orientované korporace (po obdržení certifikátu by mohl vlastník propustit management a nahradit ho vedením, které se orientuje jen na zisk za každou cenu). Pokud majitel nemůže management propustit, pak se tato forma korporace zúží na poměrně malou niku těch společností, kde majitel je smířen, či akceptuje nižší finanční návratnost ve prospěch jiných cílů, které ale zákonitě nemusí být totožné s cíli vlastníka.

B. korporace jsou potenciálně méně konkurenceschopné než soukromé firmy a neziskové organizace. Protože investoři předen hledají byť dlouhodobou návratnost a na straně druhé, sociálně a environmentálně orientovaní donoři/sponzoři investoři dají peníze spíše neziskovce než B-korporaci.

B-korporace mají svoje místo mezi soukromými firmami a neziskovými organizacemi a je dobře, že tato nika v celém spektru právnických osob existuje. Nicméně s největší pravděpodobností se tato malá nika významně početně nerozroste.
Naopak Conscious Capitalism má šanci se teoreticky stát běžnou formou podnikání.

Zdroj: John Mackey a Raj Sisodia: Conscious Capitalism, ss.291 - 297.

Vyhledávání

Přihlášení čtenáře

E-mail:
Heslo:
Registrace čtenáře

Radek Novotný
a DigitalStoryTelling

Radek Novotný Radek Novotný je podnikatel, konzultant, vědec a školitel. Již 10 let pomáhá obcím a neziskovým organizacím i soukromým osobám prezentovat místní dědictví formou digitálních příběhů a videí na multimediálních zařízeních.

Radek Novotný
novotny@digitalstorytelling.cz