Tak jako série fotek promítaná v dřevěné krabičce s otvory i místní dědictví může být představeno z různých perspektiv.

Stakeholderovský koncept

Vztah k Investorovi

Poslední část popisu Stakeholderovského konceptu se věnuje investorům.

Investoři a vlastníci musí mít právo kontrolovat firmu, aby zabraňovali jejímu případnému vyčerpávání managementem, či ostatními Stakeholdery (např. odborovými organizacemi zaměstnanců, nadměrnou filantropií, apod.).

A to proto, že investoři a vlastníci jsou vypláceny naposled:

  • nejdříve jsou vypláceni zákazníci (např. v restauraci prvně konzumují a teprve potom platí);
  • zaměstnanci jsou placeni pravidelně v krátkých intervalech;
  • dodavatelé jsou vypláceni podle pravidel dohodnutých ve smlouvě;
  • stát je vyplácen (daně) v měsíčních či čtvrtletních zálohách.

Až nakonec jsou vypláceny investoři a vlastníci.

Toto si musí uvědomit zejména začínající podnikatelé a startupy, když přemýšlí o investorovi pro svůj podnikatelský záměr. Když se jich v rámci mentoringu „Promyšleného podnikání“ ptám, zda zamýšlí firmu prodat, tak se jen diví, že to v úmyslu nikdy neměli. A jaký mají plán, že investici hodlají splatit.

V této oblasti bohužel panuje naivní představa: „Dej mi co nejvíce peněz na můj skvělý nápad, ale pak už mi do toho nekecej a pokud možno nepřekážej“.

Velmi mnoho lidí si plete společenskou odpovědnost s filantropií. Přitom může být firma velmi filantropická ke své komunitě (u nás to mohou být různá vlastní občanská sdružení, kam některé firmy v hazardním průmyslu umísťují zákonnou část zisku) a přitom produkovat nekvalitní a nebezpečné produkty, zneužívat své zaměstnance, podvádět dodavatele, způsobovat značné škody na životním prostředí. Taková firma však bude sotva vnímaná jako etická a společensky odpovědná firma.

Zdroj: John Mackey a Raj Sisodia: Conscious Capitalism

Okrádá firemní filantropie své investory?

Zatímco klasické podnikání vytváří důležité sociální hodnoty pro komunitu, většina CC podniků chce dělat víc. V okolní komunitě vidí významného stakeholdera (zainteresovanou skupinu), kterou oceňuje pro poskytování nových myšlenek a promyšlených akcí směřujících k tvorbě nových hodnot a pro její pomoc při řešení sociálních a environmentálních výzev.

Někteří lidé se staví k filantropii takto: „Pokud chcete být altruistou, tak za své a ne ze jmění, které vám nepatří“.
Ale když se použije rozumně, tak korporátní filantropie může dobrá pro byznys a funguje v dlouhodobém horizontu ku prospěchu, jak investorů, tak i ostatních stakeholderů.

Argument že filantropie okrádá investory vychází z předpokladu, že existuje neoddělitelný konflikt a trade-off mezi investory s ostatními stakeholdery, včetně komunity (čím víc nákladů ušetřím, čím méně zaplatím na daních, tím mi více zbyde). Ale tento přístup nemusí nastat.

Samozřejmě každá filantrofie má své hranice. Musí existovat hranice, za kterou příliš filantropie může zabít byznys. A firma musí hledat optimální hodnotu pro všechny stakeholdery. A chytře dělaná korporátní filantrofie může být prospěšná pro firmu, její stakeholdery a společnost.

Zdroj: John Mackey a Raj Sisodia: Conscious Capitalism

Jak přistupovat k investici do firmy fungující podle Conscious Capitalism.

Už od počátku vybírat investora podle jeho vztahu k vyššímu cíly/poslání (Higher Purpose) vašeho podnikání.
Člověk, kterého neoslovuje váš pohled na dané téma, problém trhu, či přání a potřeby tohoto druhu zákazníků, dokonce tyto aspekty ani neuznává, bude asi těžko souhlasit s tím, že návratnost jeho investice nebude za 3,5,6 let ale možná později.


A nestačí se v rámci Due dilligence procesu s investorem bavit o tom, že chce investovat do sociálních inovací, může to být např. jen proto, že vnímá, že seniorů bude přibývat a že je to perspektivní trh pro byznys.

Pokud si totiž takového investora vyberete, může zažít, že:

  •  takový investor bude podporovat personální obsazení ve vedení firmy se spíše analytickým než spirituálním, či systémovým myšlením;
  •  z hlediska firemní kultury bude mezi zaměstnanci schvalovat spíše pracovní disciplínu než kreativitu, nadšení a selfmanagement;
  •  a pokud bude investor odvětví rozumět, těžko mu vysvětlíte spolupráci s dražším dodavatelem, než je jeho konkurence;
  •  takový investor bude blokovat vaše dlouhodobé strategie např. ve vztahu k místní komunitě ve prospěch vyšších zisků.

A pokud se Vám přecijen podaří získat investora, který chce svými těžce vydělanými penězi podpořit něco smysluplného, krásného, či důležitého i přesto s ním musíte mnohem více komunikovat o svých záměrech, strategii, či taktice při umísťování firmy na trhu (positioning) než s takovým investorem, kterého zajímají jen účetní zprávy a pravidelné prezentace.

Vyhledávání

Přihlášení čtenáře

E-mail:
Heslo:
Registrace čtenáře

Radek Novotný
a DigitalStoryTelling

Radek Novotný Radek Novotný je podnikatel, konzultant, vědec a školitel. Již 10 let pomáhá obcím a neziskovým organizacím i soukromým osobám prezentovat místní dědictví formou digitálních příběhů a videí na multimediálních zařízeních.

Radek Novotný
novotny@digitalstorytelling.cz