Tak jako série fotek promítaná v dřevěné krabičce s otvory i místní dědictví může být představeno z různých perspektiv.

Co je „Conscious Capitalism“, který bychom mohli překládat např. jako „Vědomý kapitalismus“

(protože slovo „uvědomělý“ už zdiskreditovali komunisti)?

Existuje řada definic a pokusů o přiblížení, ale já bych Conscious Capitalism přirovnal ke včele.

Honey bee (Apis mellifera).jpg
"Honey bee (Apis mellifera)" by Charlesjsharp - Own work. Licensed under CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons.

Včela tady není od toho, aby dělala druhým dobro.

Včela získává potravu pro sebe a další členy roje tak, že sbírá nektar a pyl z některých rostlin. Současně tím ale opyluje tyto rostliny. Tím přispívá, pomáhá naplnit zájmy a cíle ostatních podle tzv. „Stakeholderovského konceptu“.

Aby tento Stakeholderovský koncept fungoval lépe, každý člen k němu nějakým způsobem přispívá:

  •  rostliny produkují více nektaru, utváří své květy v barvách a v tvarech, aby byly pro včelu atraktivní.
  •  včelař umísťuje včelí roje do úlů, kde se jim lépe žije, chrání je a stará se o ně. Za to si bere část medu a dalších produktů, ale ne všechno a v případě nedostatku, včelí roj přikrmuje.

Ale nyní k jednotlivým definicím.


Wikipedie ho definuje jako:
Conscious Capitalism (conscious firmy, lidé) představují ti, kteří si uvědomují dopad svých aktivit a zavádění pravidla, která jsou ku prospěchu lidem i prostředí. Hnutí „vědomého“ podnikání v USA, který se vyvinul ze Společenské odpovědnosti firem, usiluje o podnikání založené na těch ekonomických hodnotách, které reprezentují sociální a environmentální hlediska, jak na globální, tak na lokální úrovni. Tato snaha směruje k obchodním modelům nevytvářejícím „zisk za každou cenu“, k vědomé spotřebě, k sociálně odpovědnému investování.

Ve Velké Británii a asi i v jiných státech se vytvořil alternativní myšlenkový přístup, který se snaží ztvárnit „vědomé“ podnikání spíše než jako věc, kterou lze kategorizovat, jako spíš proces obsahující všímání si, sebeuvědomování, uvědomování si smyslu, praktikování a vztahy.

Zdroj:Wikipedie - Conscious Capitalism  http://en.wikipedia.org/wiki/Conscious_business


John Mackey zakladatel firmy Whole Food Market a autor knihy Conscious Capitalism vysvětluje „Vědomý kapitalismus“ založený na Stakeholderovském konceptu jako určitou stavbu, složenou z určitých základních kamenů.
Tyto kameny jsou velice podobné s indikátory charakterizujícími sociální podnikání, které se připravuje u nás.

Higher Purpose neboli vyšší smysl, poslání firmy. Vedle dosahování zisku by vědomý kapitalista/podnikatel měl svým produktem/službou ještě pomáhat naplňovat vyšší cíle (smysl), řešit nějaké celospolečenské problémy – např. sociální, kulturní, environmentální. U nás se tento Higher Purpose označuje jako „Veřejně prospěšný cíl.
Více si ho vyšším smyslu, či poslání povíme v samostatné kapitole.

Conscious Culture and Management - Vědomá kultura a řízení firmy, kde jde o to, jaké mezilidské, pracovní a manažerské procesy jsou ve firmě nastaveny. V jakém postavení jsou zaměstnanci, v pozici partnerů (někdy i drží akcie firmy), spolutvůrců úspěchu firmy.
V dnešní době „crony kapitalismu“ manažeři a vedoucí pracovníci mnohdy k zaměstnancům přistupují jako k užitečným kolečkům ve stroji, které lze nahradit jinými. K citrónu, který lze vymačkat a zahodit. Tento manažerský přístup se projevuje již vzpomínaným „trade –off“ myšlením. Platíme vás, tak makejte, a když se neobětujete, tak vás nahradíme.

Tento trade off přístup k zaměstnancům dnes už přestává fungovat a zejména lidé nejsou ochotni obětovat volný čas pro své blízké za přesčasy, či plnění norem.
Ale nejde jen o mladé, základem lidské podstaty je dělat věci rádi, lidé tráví v práci většinu svého aktivního života. Tak proč by se neměli do práce těšit?

To je dnes "mít radost z práce" takový luxus?

Není tím myšlena existence odborů a hájení zájmů zaměstnanců i za cenu nezdaru firmy, ale když lidi práce baví, přicházejí sami s nápady a inovacemi vytvoří konkurenční výhodu oproti konkurenci se stresujícím pracovním prostředím.
Firmy nemusí vynakládat prostředky na motivaci ve formě různých odměn a diplomů, ani není nutné oslavovat splnění plánu. To se dělo za socialismu, dnes EU inovace dotuje a některé firmy od státu dotace na inovace přímo vyžadují.

U nás se tato conscious kultura a manažerské rozhodování v indikátorech sociálního podnikání též objevuje. V tom, jak fungují v sociálním podniku struktury řízení, tak v postavení zaměstnanců, jak se oni podílejí na rozhodování.
Více o silně nesocialistických přístupech k pracovníkům, o motivujícím pracovním prostředí a potřebě mít z práce radost si napíšeme v samostatné kapitole.

Conscious Leadership - Vědomé přirozené vůdcovství  je dalším úhelným kamenem Conscious kapitalismu.
Ono se to samozřejmě pozná, jestli firma se chce svést na módní vlně, případně se přiživit na zakázkách nebo to se změnou přístupu v podnikání myslí opravdově. Chce se mi napsat upřímně, ale nemůžu. Někdo nám toto slovo na několik let naprosto dehonestoval. Nicméně přísloví říká. „Kdo chce zapalovat, musí sám hořet“. Podnikat v conscious podniku není jednoduché a úloha lídra je pro to velmi zásadní. Samozřejmě mu v tom pomáhá trvání na poslání, vyšším cíli. V procesu zavádění inovace na trhu je pozice „šampiona“, který má podnikatelského ducha, obhajuje hodnoty a jejich důležitost, vysvětluje (artikuluje) hlavní myšlenku a hledá další potenciál. Tyto úkoly by měl zastávat Conscious lídr, protože odolávat trade-off přístupu (nevyměnit poslání za lepší ekonomické výsledky) bude každodenním chlebem lídra.
samostatné kapitole zaměřené na tento základní kámen CC si ukážeme zajímavé příklady, jak naopak silná důvěra ve vyšší smysl a úspěšnost těchto postupů naopak vytváří nové příležitosti pro byznys.

A na vrcholu této stavby je Stakeholderovský koncept integrace všech stakeholderů do conscious tzv. „dodavatelsko-odběratelských vztahů“ jehož schéma Porter nazývá 5 konkurenčních sil v podnikání.
Tím není myšleno všech, kdo se namane, ale skutečně zainteresovaných skupin, kteří vnímají stejné poslání a vyšší cíl a kteří si v rámci win-win jednání mohou vzájemně prospět.

Na druhou stranu jsme svědky opačné situace v rámci „crony kapitalismu“. Mnoha začínajícím firmám se nezdaří udržet se na trhu proto, že nedokážou vybalancovat svoje „cash-flow“.
Nicméně u nás je téměř standardem a základem úspěchu „platit pozdě faktury“. Přitom proč nemůže úspěšná, fungující firma si dát do svého Etického kodexu, že bude platit faktury dřív? Tak, jak se jí podaří dokumenty administrovat?

K tomuto tématu si v samostatné kapitole ukážeme, jak může tento stakeholderovský koncept a zapojení zainteresovaných skupin fungovat a přitom úspěšně rozvíjet byznys. Fascinující jsou i příklady, kdy tento win-win koncept podpoří vaši konkurenční výhodu i v případě, kdy vedení firmy začne i nátlakovým skupinám přistupovat s otevřenou myslí jako kdyby to byly jejich stakeholdeři.

Případně, když se lidé ptali zakladatele a CEO Southwest Airlanes, Herba Kellehera, jak dokáže po desítky let udržovat tak srdečný vztah s odbory, prý odpověděl: „Prostě jsem se k nim choval, jako by to byly lidské bytosti“.
Zdroj: John Mackey a Raj Sisodia Conscious Capitalism

Pro pokračování se musíte přihlásit

Vyhledávání

Přihlášení čtenáře

E-mail:
Heslo:

Radek Novotný
a DigitalStoryTelling

Radek Novotný Radek Novotný je podnikatel, konzultant, vědec a školitel. Již 10 let pomáhá obcím a neziskovým organizacím i soukromým osobám prezentovat místní dědictví formou digitálních příběhů a videí na multimediálních zařízeních.

Radek Novotný
novotny@digitalstorytelling.cz