Tak jako série fotek promítaná v dřevěné krabičce s otvory i místní dědictví může být představeno z různých perspektiv.

Příběh prostě vede. Aneb zážitek z výstavy sbírky Ivana Lendla z díla Alfonce Muchy.

26. 5. 2013

Včera jsem navštívil v Obecním domě v Praze expozici sbírky plakátů a grafických děl Alfonse Muchy, kterou celoživotně sestavoval náš bývalý slavný tenista Ivan Lendl.

I když je téma samotné expozice slavné a exponáty jsou taháky samy o sobě, takže stačilo je jen vystavit a bylo by stejně plno. Velkou poklonu je podle mého je třeba složit pořadatelům, protože to mohli pojmout stejně jako většina našich muzejníků, že zážitek z prohlídky budou mít zejména znalci umění. Ze svého hlediska budou mít pravdu, protože vidět nejucelenější sbírku Muchova díla nikdo na světě letos neuvidí.

Ale pořadatelé chtěli víc, chtěli, aby byla expozice zážitkem i pro normální návštěvníky, zahraniční turisty.
Čili vedle exponátů nabídli i příběh. Příběh toho, co spustilo u Ivana Lendla toto sběratelské úsilí, ale i srozumitelnou interpretaci života a díla Alfonse Mucha od amerického experta na plakátovou tvorbu Jacka Rennerta.
Tento doprovodný program běžel na videu ve smyčce v jednom ze sálů a umožnil návštěvníkům dívat se na vystavěné exponáty jinýma poučenějšíma očima.

Ivan Lendl ve videu otevřeně i mimoděk sděluje, že umění vůbec nerozumí, první dílo, které zakoupil, byla Muchova olejomalba Pantheon, kde prý „byly nějaké hlavy“.

Přítel, trenér a sběratel umění Jan Kukal mu sdělil, že jde o české hudební skladatele např. Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka. Jako polehčující okolnost může sloužit to, že Smetana se dostal na naši tisícikorunu a tudíž do povědomí laiků až v době, kdy Lendl platil jinými penězi a Antonínu Dvořákovi není vidět do obličeje. Ostatní zobrazené spisovatele samotní návštěvníci taky hádali.

Ivan Lendl se prý inspiroval u svého polského kolegy - tenisty, který sbíral díla světoznámého polského umělce, proto oslovil Jana Kukala, zda též existuje nějaký český umělec, který je celosvětově slavný, jehož dílo by též mohl sbírat. Rada padla na Alfonze Muchu.

O to víc musí člověk ocenit, jak může osobnost, která uspěje v nějakém oboru, v tomto případě v tenisovém sportu, využije vydělané peníze k něčemu většímu, včetně toho, že umožní své rodné zemi, vidět výsledek této sběratelské činnosti prvním na světě. (Uvidíme, zda se pochlapí i jiní čeští úspěšní lidé, kteří získali velké jmění v ČR nebo v zahraničí).

Jak jsem se zmínil výše, velice zajímavým a užitečným interpretačním nástrojem byl komentář Jacka Rennerta k jednotlivým plakátům, ale i ostatním grafickým pracím.

Zkrátka díky digitálnímu příběhu se aspoň pro mě stala expozice skvělým zážitkem, která povýšila moji základní znalost Muchových plakátů i o jiné aspekty, jako je reklamní záměr, skryté znaky, ale i podnikatelské pozadí této práce.

Pro pokračování se musíte přihlásit

Vyhledávání

Přihlášení čtenáře

E-mail:
Heslo:

Radek Novotný
a DigitalStoryTelling

Radek Novotný je podnikatel, konzultant, vědec a školitel. Již 10 let pomáhá obcím a neziskovým organizacím i soukromým osobám prezentovat místní dědictví formou digitálních příběhů a videí na multimediálních zařízeních.

Radek Novotný
novotny@digitalstorytelling.cz

Kategorie blogu