Schema

První večer  jsem  tedy  usnul  v písku,  na  tisíc  mil  od
jakékoliv obydlené  končiny.  Byl  jsem  opuštěnější  než
trosečník na voru  uprostřed  oceánu.  Dovedete  si  proto
představit, jaké bylo mé překvapení, když mě na úsvitě probudil
zvláštní hlásek:
Prosím pěkně...nakresli mi beránka...
“Cože?”
“Nakresli mi beránka...”
Vyskočil jsem, jako by do mne hrom uhodil. Dobře jsem si
protřel oči. Pozorně jsem se podíval a spatřil jsem prazvláštního
človíčka, který si mě vážně prohlížel.
Toto je jeho nejlepší portrét, jaký se mi podařilo později nakreslit.
Má kresba ovšem není zdaleka tak půvabná jako model. Ale za
to já nemohu. Dospělí mě odradili od malířské kariéry, když mi

bylo šest let, a proto jsem se nenaučil kreslit nic jiného než
zavřené a otevřené hroznýše. Udiveně jsem se díval na ten zjev.
Považte jen, že jsem byl na tisíc mil od jakéhokoliv obydleného
kraje. A můj človíček nevypadal, jako by zabloudil ani jako by
byl na smrt unavený nebo vyhladovělý, polomrtvý žízní nebo
na smrt vylekán. Vůbec nevypadal jako dítě ztracené v poušti,
na tisíc mil od nějakého obydleného kraje. Když jsem konečně
byl schopen promluvit, řekl jsem mu:
„Ale ... co tu děláš?"
A tu mi docela tiše, jako něco nesmírně vážného, opakoval:

“Prosím pěkně ... nakresli mi beránka...”
Když  stojíme  před  příliš  velkou  záhadou,  neodvážíme  se
neuposlechnout. Ačkoliv se mi to zdálo zde - na tisíce mil ode
všech obydlených míst a v nebezpečí smrti - nesmyslně, vytáhl
jsem z kapsy list papíru a plnící pero. Ale tu jsem si vzpomněl,
že jsem studoval především zeměpis, dějepis, počty a mluvnici,
a řekl jsem človíčkovi (trochu mrzutě), že neumím kreslit.
Odpověděl mi:
„To nevadí. Nakresli mi beránka."
Poněvadž jsem nikdy nekreslil beránka, nakreslil jsem mu jednu
z těch  dvou  kreseb,  které  jsem  uměl.  Obrázek zavřeného
hroznýše.  A  užasl  jsem,  když  jsem  slyšel,  jak mi  ten
človíček odpovídá:
“Ale ne! Já nechci slona v hroznýši. Hroznýš je moc nebezpečný
a slon zabere hodně místa. U mne doma je všechno malinké.
Potřebuji beránka. Nakresli mi beránka."
Tak jsem tedy kreslil.

Díval se pozorně a pak řekl:

„Ne! Tenhle je už moc nemocný. Udělej mi jiného."
Nakreslil jsem tento obrázek:

Můj přítel se mile, shovívavě usmál:
“Ale podívej se... to není beránek, to je beran. Má rohy...”
Tak jsem kresbu znovu předělal.
On ji však zase odmítl jako ty předcházející: “Ten je moc starý.
Já chci takového, aby dlouho žil.”
A tu, protože jsem ztratil trpělivost a protože jsem spěchal, abych se co nejdřív pustil do rozebrání motoru, načmáral jsem tuhle kresbu:

A prohlásil jsem:
“To je bedýnka. Beránek, kterého chceš, je uvnitř.”
Ale byl jsem velice překvapen, když se obličej mého malého
soudce rozzářil.
“Právě tak jsem to chtěl! Myslíš, že ten beránek bude potřebovat
hodně trávy?”
“Proč?”
“Protože u mne doma je všechno malinké...”
“Jistě to postačí. Dal jsem ti docela malého beránka.”
Sklonil se nad kresbu.
“No, není tak moc malý...Jé, podívej se, on usnul...”
A tak jsem se seznámil s malým princem.

Samozřejmě vás nechci nabádat, abyste místo faktů, odhadů a plánů investorům, či hodnotitelovi malovali krabici a tvrdili, že všechna data máte v ní. Nejste ani majitel Sparty Křetínský se svou aktovkou plnou důkazů o korupci v českém fotbalu.

Princip schématu je v tom, že pokud dané věci rozumíme, dokážeme ji zjednodušit, odstranit nepodstatné detaily, které by diváka, či posluchače zbytečně zaváděly a ponecháme, či vypíchneme to důležité, co jim chceme ukázat, aniž by se při zjednodušování ztratila podstata záměru.

Schématem dokážeme znázornit procesy s čase.
Schéma sami aranžujeme, takže dokážeme vysvětlit, co by se stalo kdyby, či jak by to mělo fungovat. Může interpretovat děj (aktivitu) v čase. Co se děje, či bude dít s jednotlivými objekty, aktéry od začátku až do konce. 

Jsou informace, které nemají za cíl prezentovat hodnoty, trendy, pohyby, ale posloupnost kroků a možných řešení, pokud se při určitém kroku rozhodneme pro kladnou variantu (odpověď na otázku je ANO), případně kam se bude proces vyvíjet, pokud určitá skutečnost neplatí, rozhodneme se pro NE. 

obr. patentovy_algoritmus1_cz.jpg
Toto je rohodovací schema, které vysvětluje, kdy je možné novou myšlenku, nápad pránit proti kráděži, chránit svá intelektuáln práva, např. patentováním. Schéma rozděluje myšlenky na nové, nezřejmé (musí jít o určitý kreativní skok) a zda bylo možné inovativn myšlenku vydedukovat z dosud publikované literatury.

obr. patentovy_algoritmus_novost.jpg

Schematické grafy
Schematické grafy vizualizují rozdíly, převládající faktory.


Pokud chcete snadno vyjádřit existenci (Ano/Ne), případně převahu určitých statických faktorů. Tak až jejich vzájemná kombinace (vztahy, či existence vs. neexistence) dotváří samotnou interpretaci. 

K předání této vícefaktorové, komplexní informace skvěle slouží plošné, vícefaktorové grafy.